Příběh písně Dělání: Jak Zdeněk Svěrák oslavil radost z práce

Základní informace o písni Dělání

Píseň Dělání patří mezi nejznámější české písně pro děti, která vznikla díky spolupráci Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Tato nadčasová skladba byla poprvé představena v roce 1985 v rámci televizního pořadu Hodina zpěvu. Od té doby se stala neodmyslitelnou součástí české kultury a je oblíbená jak mezi dětmi, tak dospělými posluchači. Text písně napsal Zdeněk Svěrák, zatímco hudbu složil Jaroslav Uhlíř, což představuje jejich typickou a velmi úspěšnou spolupráci, která trvá již několik desetiletí.

Hlavním poselstvím písně je myšlenka, že práce a aktivita jsou základem spokojeného života. Svěrák v textu využívá jednoduchého, ale účinného způsobu, jak dětem vysvětlit důležitost práce a činorodosti. Píseň má optimistický náboj a pozitivní message, která říká, že když něco děláme, tak se nám nemůže stát, že by nás přepadla nuda nebo špatná nálada. Text je napsán charakteristickým Svěrákovým stylem, který kombinuje vtip, moudrost a přístupnost i těm nejmenším posluchačům.

Melodie písně je chytlavá a snadno zapamatovatelná, což je typickým znakem Uhlířovy tvorby. Skladba má pravidelný rytmus a veselou, optimistickou melodii, která perfektně doplňuje význam textu. Píseň se často využívá v mateřských školách a na prvním stupni základních škol, kde slouží jako motivační prvek a současně jako prostředek k výuce o hodnotě práce a aktivního přístupu k životu.

Z hudebního hlediska je píseň komponována v durové tónině, která podtrhuje její pozitivní vyznění. Struktura písně je postavena na jednoduchém schématu sloka-refrén, přičemž refrén obsahuje známé dělání, dělání, všechny smutky zahání. Tato část se stala tak populární, že ji znají i lidé, kteří jinak celý text písně neznají. Instrumentace původní verze obsahuje klavír jako hlavní nástroj, doplněný o další nástroje vytvářející plný zvuk.

Píseň se dočkala mnoha různých interpretací a objevila se v různých televizních a rozhlasových pořadech. Její popularita přetrvává již několik generací a stala se součástí českého kulturního dědictví. Je často zařazována do zpěvníků a výukových materiálů pro děti, kde slouží jako příklad kvalitní dětské písně s hodnotným obsahem. Významnou roli hraje také v kontextu celé tvorby dvojice Svěrák-Uhlíř, která vytvořila desítky podobně úspěšných písní pro děti.

Text písně reflektuje Svěrákův pedagogický talent a schopnost komunikovat s dětmi jejich jazykem, přičemž jim předává důležité životní hodnoty. Píseň Dělání tak není jen obyčejnou dětskou písničkou, ale představuje důležitý výchovný nástroj, který pomáhá formovat pozitivní vztah k práci a aktivnímu životnímu stylu již od raného věku.

Rok vzniku a první uvedení písně

Píseň Dělání vznikla v roce 1977 jako součást televizního večerníčku Křemílek a Vochomůrka. Zdeněk Svěrák tehdy spolupracoval s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem na vytvoření hudebního doprovodu k této populární dětské sérii. Text písně napsal Svěrák během jednoho odpoledne ve své pracovně, kdy se zamýšlel nad tím, jak dětem přiblížit hodnotu práce a činorodosti. První nahrávka písně byla pořízena v tehdejším studiu Československé televize na Kavčích horách, kde ji nazpíval dětský sbor pod vedením Jindřicha Jindráka.

Premiérové uvedení písně proběhlo v rámci vysílání večerníčku na podzim roku 1977, konkrétně v díle, kde Křemílek s Vochomůrkou opravovali svůj domeček v pařezové chaloupce. Píseň okamžitě zaznamenala mimořádný úspěch a začala žít vlastním životem i mimo televizní obrazovky. Původně byla zamýšlena pouze jako součást večerníčku, ale díky své chytlavé melodii a optimistickému textu si rychle našla cestu do srdcí posluchačů všech věkových kategorií.

V následujícím roce byla píseň poprvé vydána na gramofonové desce v edici Supraphonu, kde se objevila jako součást alba dětských písní z večerníčků. Nahrávka byla pořízena ve spolupráci s orchestrem Československého rozhlasu pod taktovkou Josefa Vobruby. Zajímavostí je, že původní aranžmá se mírně lišilo od verze použité ve večerníčku - bylo obohaceno o další nástrojové party a vokální harmonie.

Zdeněk Svěrák později vzpomínal, že inspiraci k napsání textu čerpal ze svých vlastních zkušeností s výchovou dětí a z pozorování, jak důležité je vést mladou generaci k aktivnímu přístupu k životu. Text písně vznikl v době, kdy v československé společnosti převládal důraz na pracovitost a kolektivní hodnoty, ale Svěrákovi se podařilo tyto myšlenky zpracovat nadčasovým a neideologickým způsobem.

V průběhu let se píseň dočkala mnoha různých interpretací a aranžmá. Významným milníkem bylo její zařazení do repertoáru koncertů dvojice Svěrák-Uhlíř, kde ji často zpívali společně s dětským publikem. Píseň se stala pevnou součástí českého kulturního dědictví a je dodnes využívána při různých příležitostech, od školních besídek až po významné kulturní události. Je pozoruhodné, že i po více než čtyřech desetiletích od svého vzniku si píseň zachovává svou původní svěžest a schopnost oslovit nové generace posluchačů.

Hudební skladatel Jaroslav Uhlíř

Jaroslav Uhlíř je významnou osobností české hudební scény, který se nesmazatelně zapsal do historie především díky své dlouholeté spolupráci se Zdeňkem Svěrákem. Jejich společné dílo Dělání patří mezi nejznámější české písně všech dob. Uhlíř, narozený v roce 1945 v Praze, začal svou hudební kariéru již v mládí a postupně se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů populární a dětské hudby.

Ve spolupráci se Zdeňkem Svěrákem vytvořil Uhlíř nezapomenutelnou melodii k písni Dělání, která se stala hymnou pracovitosti a optimismu. Její jednoduchá, ale chytlavá melodie dokonale koresponduje s textem, který napsal Svěrák. Píseň vznikla v roce 1977 a od té doby se stala součástí českého kulturního dědictví. Uhlířův hudební rukopis je v ní jasně patrný - charakteristické střídání durových a mollových akordů, které vytváří pozitivní atmosféru a podporuje optimistické poselství textu.

Skladatel při tvorbě melodie využil své bohaté zkušenosti z oblasti populární hudby a dokázal vytvořit nadčasovou kompozici, která oslovuje posluchače napříč generacemi. Jeho hudební aranžmá perfektně podtrhuje Svěrákova slova o tom, že dělání, dělání, všechny smutky zahání. Uhlíř dokázal pomocí hudby vystihnout radostnou povahu textu a vytvořit melodii, která se snadno pamatuje a zpívá.

V průběhu své kariéry složil Jaroslav Uhlíř stovky písní, ale právě Dělání zůstává jednou z jeho nejúspěšnějších skladeb. Jeho schopnost propojit hudbu s textem způsobem, který vytváří harmonický celek, je obdivuhodná. Při komponování využívá často klavír, který je jeho hlavním nástrojem, a právě klavírní doprovod je charakteristický i pro píseň Dělání.

Uhlířova spolupráce se Svěrákem přesahuje běžný rámec skladatel-textař. Jejich tvůrčí symbióza dala vzniknout mnoha dalším hitům, ale Dělání zůstává jedním z vrcholů jejich společné tvorby. Skladatel dokázal vytvořit melodii, která nejen perfektně sedí k textu, ale také samostatně funguje jako výrazný hudební motiv. Jeho kompoziční styl se vyznačuje jasnou strukturou, melodičností a schopností zaujmout široké publikum.

V kontextu české hudební tvorby představuje Jaroslav Uhlíř výjimečný fenomén. Jeho skladatelský přístup kombinuje prvky lidové písně s moderními hudebními postupy, což vytváří jedinečný a snadno rozpoznatelný styl. Píseň Dělání je toho dokonalým příkladem - jednoduchá, ale působivá melodie se spojuje s chytrým textem a vytváří tak nadčasové dílo, které si zachovává svou popularitu i po desetiletích od svého vzniku.

Text písně a jeho hlavní poselství

Píseň Dělání od Zdeňka Svěráka představuje nadčasové poselství o důležitosti práce a aktivního přístupu k životu. Text písně je postaven na jednoduché, ale hluboké myšlence, že právě činorodost a práce jsou klíčem ke štěstí a spokojenému životu. Svěrák dokázal tuto filozofii předat způsobem, který je srozumitelný jak dětem, tak dospělým, což činí píseň výjimečnou napříč generacemi.

Píseň Dělání	Základní informace
Autor textu	Zdeněk Svěrák
Hudba	Jaroslav Uhlíř
Rok vydání	1986
Film	Tři veteráni
Žánr	Dětská píseň
Jazyk	Čeština

V textu se opakuje ústřední motiv dělání, dělání, všechny smutky zahání, který zdůrazňuje terapeutický účinek práce a aktivní činnosti. Autor tím poukazuje na skutečnost, že když se člověk ponoří do práce nebo jiné smysluplné aktivity, nemá čas zabývat se negativními myšlenkami a starostmi. Tento princip je v současné době stále aktuálnější, zejména v kontextu rostoucího výskytu depresí a úzkostí v moderní společnosti.

Svěrák v písni také vyzdvihuje hodnotu rukodělné práce a tvůrčí činnosti. Verše jako práce je náš pomocník a člověk má pro co žít poukazují na to, že práce není jen prostředkem k získání obživy, ale především cestou k seberealizaci a nalezení smyslu života. Text nenásilně připomíná, že každá činnost, i ta zdánlivě jednoduchá nebo všední, má svůj význam a může přinášet radost a uspokojení.

Důležitým aspektem písně je její optimistické vyznění. Svěrák neprezentuje práci jako nutné zlo nebo břemeno, ale jako přirozenou součást života, která nás může naplňovat a těšit. Tento pozitivní přístup je podpořen melodickou linkou Jaroslava Uhlíře, která dokonale podtrhuje radostné poselství textu. Kombinace chytlavé melodie a moudrých slov vytváří dílo, které motivuje k aktivitě a překonávání překážek.

V kontextu dnešní doby, kdy se často setkáváme s pasivitou a tendencí k prokrastinaci, je poselství písně Dělání více než aktuální. Text připomíná, že štěstí není něco, co by nám mělo spadnout do klína, ale je výsledkem našeho vlastního přičinění a aktivity. Svěrák tak předává důležité životní moudro způsobem, který je přístupný a zapamatovatelný pro posluchače všech věkových kategorií.

Píseň také nepřímo poukazuje na důležitost pracovních návyků a jejich vytváření již od dětství. Tím, že je text srozumitelný i pro nejmenší posluchače, pomáhá budovat pozitivní vztah k práci a aktivnímu životnímu stylu již od raného věku. Tento aspekt činí z písně nejen umělecké dílo, ale také významný výchovný nástroj, který může pomáhat rodičům a pedagogům při formování zdravého přístupu dětí k práci a povinnostem.

Využití v pohádce Tři veteráni

Píseň Dělání se stala významnou součástí pohádkového filmu Tři veteráni z roku 1983, kde zazněla v podání Jana Wericha. V této pohádce píseň dokonale zapadá do děje a nese důležité poselství o hodnotě práce a činorodosti. Veteráni ji slyší v klíčovém momentě, kdy se ocitají v těžké životní situaci poté, co přišli o své kouzelné dary. Právě v této chvíli jim píseň připomíná, že štěstí lze najít v obyčejné práci a poctivém snažení.

Text písně v pohádce působí jako moudrá rada starších generací, která veteránům ukazuje cestu z jejich trápení. Zejména verše o tom, že dělání, dělání, všechny smutky zahání se stávají jakýmsi mottem celého příběhu. Veteráni postupně zjišťují, že skutečné štěstí nespočívá v kouzelných předmětech, ale v poctivé práci a vzájemné pomoci. Píseň se v pohádce objevuje ve chvíli, kdy se hrdinové musí spolehnout sami na sebe a své dovednosti, nikoliv na kouzelnou moc.

Zdeněk Svěrák dokázal v textu písně zachytit hlubokou lidovou moudrost, která perfektně rezonuje s poselstvím pohádky. Melodie Jaroslava Uhlíře pak dodává písni nakažlivou veselost a optimismus, který pomáhá veteránům překonat jejich těžkosti. V kontextu pohádky píseň působí jako katalyzátor změny v myšlení hlavních hrdinů, kteří díky ní pochopí, že práce a aktivita jsou lepší než pasivní spoléhání na štěstí nebo kouzla.

Zajímavé je, že píseň v pohádce nezazní celá najednou, ale postupně se k ní veteráni vrací v různých situacích. Toto opakování podtrhuje její význam a pomáhá divákům lépe vstřebat její poselství. Propojení písně s dějem pohádky je natolik přirozené, že si mnozí diváci píseň automaticky spojují právě s Třemi veterány, i když vznikla nezávisle na filmu.

V pohádce také vyniká kontrast mezi obdobím, kdy veteráni spoléhali na kouzelné předměty, a časem, kdy museli začít pracovat vlastníma rukama. Píseň Dělání tento přerod doprovází a dodává mu pozitivní náboj. Veteráni díky ní pochopí, že práce není trestem, ale může být zdrojem radosti a uspokojení. Text písně tak perfektně zapadá do celkového morálního poselství pohádky o tom, že skutečné hodnoty nelze získat kouzly, ale poctivým přičiněním.

Režisér Oldřich Lipský dokázal píseň do pohádky zakomponovat takovým způsobem, že se stala její neoddělitelnou součástí. Spojení Werichova charismatického přednesu s vizuální stránkou filmu vytvořilo nezapomenutelné scény, které si diváci pamatují dodnes. Píseň Dělání tak významně přispěla k tomu, že se Tři veteráni stali jednou z nejoblíbenějších českých filmových pohádek.

Popularita písně mezi dětmi i dospělými

Píseň Dělání se stala jednou z nejoblíbenějších českých písní všech dob, která si získala srdce několika generací. Od svého vzniku v roce 1977 si udržuje mimořádnou popularitu jak mezi dětmi, tak mezi dospělými posluchači. Její jednoduchá, ale přesto hluboká myšlenka o tom, že práce a činorodost jsou nejlepším lékem na smutek, rezonuje napříč věkovými skupinami.

Děti si píseň oblíbily především díky její chytlavé melodii a snadno zapamatovatelným slovům. V mateřských školách a na základních školách se stala součástí hudební výchovy a často se zpívá při různých školních představeních a besídkách. Pedagogové oceňují její výchovný aspekt, který nenásilnou formou předává dětem důležité životní hodnoty o smyslu práce a aktivního přístupu k životu.

Mezi dospělými si píseň získala oblibu díky své nadčasové moudrosti a optimistickému poselství. Mnoho lidí ji považuje za jakousi osobní hymnu, která jim pomáhá překonat těžké životní období. Text písně působí jako jednoduchý recept na štěstí, který skutečně funguje - když je člověku smutno, nejlepší je začít něco dělat, tvořit, pracovat.

V průběhu let se píseň stala součástí českého kulturního dědictví a je často citována v různých kontextech. Na sociálních sítích se objevují různé variace a parafráze textu, což svědčí o tom, že píseň je stále živá a aktuální i pro současnou mladou generaci. Mnozí rodiče ji zpívají svým dětem, čímž předávají její poselství dalším generacím.

Popularita písně se projevuje i v její častém využití při různých společenských událostech. Hraje se na školních akademiích, táborových ohních, rodinných oslavách i veřejných akcích. Její univerzální sdělení překonává generační i sociální rozdíly a spojuje lidi různého věku a zázemí. Píseň se také dočkala mnoha coververzí od různých interpretů, což jen potvrzuje její nadčasovost a oblíbenost.

Významným faktorem popularity je i osobnost samotného Zdeňka Svěráka, který je vnímán jako moudrý vypravěč a autor, jehož tvorba přináší radost a pozitivní energii. Jeho schopnost vyjádřit složité životní pravdy jednoduchým a srozumitelným způsobem se v písni Dělání projevuje naplno. Text písně obsahuje hlubokou životní moudrost zabalenou do zdánlivě prosté formy, což je charakteristický rys Svěrákovy tvorby.

V současné době, kdy se společnost potýká s různými formami stresu a úzkosti, je poselství písně aktuálnější než kdy jindy. Její jednoduchý návod na překonání smutku pomocí aktivní činnosti je v souladu s moderními psychologickými poznatky o významu aktivního přístupu k životu pro duševní zdraví.

Dělání, dělání, všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék.

Zdeněk Svěrák

Ocenění a uznání písně

Píseň Dělání se od svého vzniku v roce 1977 stala jednou z nejoblíbenějších a nejoceňovanějších českých písní pro děti. Skladba, kterou složil Jaroslav Uhlíř na text Zdeňka Svěráka, získala mimořádné uznání jak od odborné veřejnosti, tak od posluchačů napříč generacemi. V anketě České televize Hit století se umístila mezi nejlepšími dětskými písněmi a pravidelně se objevuje v žebříčcích nejoblíbenějších skladeb českého repertoáru.

Významného ocenění se písni dostalo v roce 1980, kdy získala první místo v kategorii dětských písní na festivalu Zlatý palcát. Porota tehdy vyzdvihla především její optimistické poselství a schopnost motivovat děti k aktivnímu přístupu k životu. Akademie populární hudby později zařadila Dělání do síně slávy českých písní a označila ji za nadčasové dílo, které přesahuje hranice běžné dětské tvorby.

V roce 2005 byla píseň vybrána do speciální kompilace Nejlepší české písně 20. století, kde se ocitla po boku takových velikánů jako Karel Gott či Waldemar Matuška. Muzikologové často vyzdvihují její jedinečnou kompozici, která spojuje jednoduchou, snadno zapamatovatelnou melodii s hlubším významovým přesahem textu. Pedagogové oceňují její výchovný potenciál a schopnost předat dětem důležité životní hodnoty zábavnou formou.

Píseň se stala součástí školních osnov hudební výchovy a je pravidelně zařazována do repertoáru dětských sborů a hudebních vystoupení. Její popularita vedla k množství coververzí a adaptací, včetně cizojazyčných překladů. V roce 2015 byla píseň oceněna speciální cenou za přínos české dětské hudbě na festivalu Dětská nota, kde porota vyzdvihla její schopnost oslovovat i současnou generaci dětí.

Kulturní význam písně Dělání byl potvrzen i jejím zařazením do antologie nejvýznamnějších českých písňových textů, kde je vyzdvihována jako příklad dokonalého spojení poetiky a výchovného působení. Literární kritici oceňují Svěrákovu schopnost vytvořit text, který je srozumitelný dětem, ale současně obsahuje hlubší filozofickou rovinu srozumitelnou dospělým. Píseň se také pravidelně objevuje na různých benefičních koncertech a charitativních akcích, kde její pozitivní poselství pomáhá vytvářet atmosféru naděje a optimismu.

V současnosti je Dělání považováno za kulturní dědictví, které přesahuje hranice běžné populární hudby. Její trvalá obliba a schopnost oslovovat nové generace posluchačů potvrzuje, že se jedná o skutečně nadčasové dílo, které si zaslouží své místo v pokladnici české kultury.

Kulturní význam a odkaz písně

Píseň Dělání se od svého vzniku v roce 1977 stala nedílnou součástí české kulturní identity a představuje jeden z nejvýznamnějších příspěvků Zdeňka Svěráka do pokladnice české populární hudby. Text písně, který vznikl ve spolupráci s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem, se dotýká základních lidských hodnot a pracovní etiky způsobem, který je srozumitelný jak dětem, tak dospělým.

Významný kulturní dopad této písně lze pozorovat v několika rovinách. V první řadě se stala téměř hymnou pracovitosti a pozitivního přístupu k životu. Je často využívána ve vzdělávacích institucích, kde učitelé její pomocí předávají dětem hodnoty spojené s pracovitostí a vytrvalostí. Text písně elegantně propojuje myšlenku, že práce není jen povinností, ale může být i zdrojem radosti a osobního naplnění.

V průběhu let se Dělání etablovala jako mezigenerační spojnice, kdy rodiče i prarodiče sdílejí tuto píseň se svými dětmi a vnoučaty. Její jednoduchá, ale působivá melodie v kombinaci s chytrým textem způsobila, že si ji pamatují generace Čechů. Píseň se také pravidelně objevuje na různých společenských akcích, školních besídkách a kulturních vystoupeních.

Kulturní význam písně podtrhuje i skutečnost, že se stala součástí širšího fenoménu tvorby dvojice Svěrák-Uhlíř, která významně ovlivnila českou dětskou hudební tvorbu. Text písně reflektuje typický Svěrákův styl - kombinaci moudrosti, vtipu a laskavého pohledu na svět. Její poselství o tom, že dělání, dělání, všechny smutky zahání se stalo jakýmsi lidovým rčením, které lidé používají v každodenním životě.

V kontextu české populární kultury představuje Dělání unikátní příklad písně, která překonala generační i společenské bariéry. Je stejně oblíbená mezi městským i venkovským obyvatelstvem, mezi mladými i starými. Její univerzální poselství o hodnotě práce a aktivního přístupu k životu rezonuje s českou kulturní tradicí a národní mentalitou.

Píseň se také stala inspirací pro mnoho umělců a pedagogů, kteří ji využívají při své práci. Je často citována v různých kontextech, od motivačních projevů až po filozofické úvahy o hodnotě práce v lidském životě. Její odkaz spočívá především v tom, že dokázala jednoduchým a přístupným způsobem vyjádřit hlubokou životní pravdu o významu aktivního přístupu k životu a práci.

V současné digitální době, kdy se životní styl dramaticky mění, zůstává poselství písně Dělání stále aktuální. Připomíná důležitost praktické činnosti a radosti z vykonané práce v době, kdy mnoho lidí tráví většinu času ve virtuálním světě. Její kulturní význam tak přesahuje původní kontext doby vzniku a continues to inspire new generations.

Nejznámější interpretace a cover verze

Píseň Dělání se od svého vzniku v roce 1977 dočkala mnoha interpretací a cover verzí, které ji učinily nesmrtelnou napříč generacemi. Původní verze v podání Josefa Dvořáka zůstává tou nejznámější a nejvíce spojenou s filmem Tři veteráni, kde píseň poprvé zazněla. Dvořákův charakteristický projev a jeho osobitá interpretace stanovily základní tón, kterým se později inspirovali další umělci.

V průběhu let se písně chopili různí interpreti, kteří ji představili v nových aranžích a stylech. Významnou verzi nahrál Karel Gott, který písni dodal svůj typický profesionální pěvecký projev a eleganci. Jeho interpretace se stala populární zejména mezi starší generací posluchačů a často zaznívala v televizních pořadech a na koncertech.

Mezi další významné interprety patří dětské sbory, které písni dodaly nový rozměr nevinnosti a radosti. Kühnův dětský sbor vytvořil působivou sborovou verzi, která se často využívá při školních představeních a dětských vystoupeních. Píseň se stala oblíbenou součástí repertoáru základních uměleckých škol a dětských pěveckých souborů po celé České republice.

V modernější době se písně chopili i současní umělci. Zajímavou interpretaci představil Dan Bárta, který skladbě dodal jazzové prvky a svůj charakteristický hlasový projev. Jeho verze ukázala, že píseň může fungovat i v současnějším hudebním zpracování. Skupina Chinaski zařadila Dělání do svého koncertního programu a představila rockovou verzi, která oslovila mladší publikum.

Na různých benefičních akcích a charitativních koncertech se objevily i netradiční duety a spojení. Například společné provedení Jaroslava Uhlíře s dětským sborem přineslo novou energii a ukázalo, jak může mezigenerační spolupráce obohatit původní dílo. V roce 2010 vznikla také orchestrální verze v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu, která podtrhla hudební kvality skladby a její nadčasovost.

Píseň se objevila i v různých televizních pořadech a show, kde ji interpretovali soutěžící talentových soutěží. Významnou adaptaci představil Pavel Šporcl, který vytvořil instrumentální verzi pro housle a orchestr, čímž dokázal, že melodie funguje i bez textu a může oslovit posluchače čistě hudební formou.

V posledních letech se objevily i elektronické a hip-hopové remixe písně, které sice vzbudily rozporuplné reakce, ale ukázaly, že Dělání má potenciál oslovit i současnou generaci v moderním hávu. Tyto verze, ačkoliv se značně odchylují od původního záměru autorů, dokazují životaschopnost a univerzálnost písně, která přetrvává již několik desetiletí.