Zákon o digitálních službách: Co přinese českým uživatelům?

Základní definice zákona o digitálních službách

Zákon o digitálních službách (Digital Services Act - DSA) představuje zásadní regulační rámec pro digitální služby v Evropské unii, který definuje klíčové pojmy a stanovuje pravidla pro poskytovatele digitálních služeb. V kontextu základních definic zákon pracuje s několika stěžejními koncepty, které jsou nezbytné pro pochopení jeho působnosti a aplikace.

Zprostředkovatelská služba je definována jako služba informační společnosti, která zahrnuje přenos informací poskytnutých příjemcem služby v komunikační síti, nebo poskytování přístupu ke komunikační síti. Tato definice zahrnuje také služby ukládání informací (hosting) a služby, které umožňují vyhledávání informací online.

Velmi důležitým pojmem je online platforma, kterou zákon charakterizuje jako poskytovatele hostingové služby, který na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace. Do této kategorie spadají například sociální sítě, online tržiště či platformy pro sdílení obsahu. Zákon však výslovně vylučuje z této definice služby, které jsou pouze vedlejší funkcí jiné služby a z objektivních technických důvodů je nelze používat bez této hlavní služby.

Velmi velké online platformy jsou definovány jako služby, které v Evropské unii poskytují své služby průměrně alespoň 45 milionů aktivních příjemců služby měsíčně. Tyto platformy podléhají přísnějším pravidlům a povinnostem vzhledem k jejich významnému společenskému a ekonomickému dopadu.

Zákon také definuje pojem nezákonný obsah, který zahrnuje veškeré informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k činnosti, včetně prodeje výrobků nebo poskytování služeb, nejsou v souladu s právem Evropské unie nebo členského státu. To se týká například projevů nenávisti, teroristického obsahu nebo porušování práv duševního vlastnictví.

Systém moderování obsahu je definován jako soubor opatření, která poskytovatel zprostředkovatelských služeb uplatňuje za účelem odhalování, identifikace a řešení nezákonného obsahu nebo informací neslučitelných s jeho podmínkami. Zahrnuje to algoritmické systémy i lidské posuzování obsahu.

V rámci základních definic zákon také vymezuje pojem příjemce služby, kterým je jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá příslušnou zprostředkovatelskou službu. Důležitá je také definice obchodníka, což je jakýkoli příjemce služby, který jedná za účelem souvisejícím s jeho obchodní, podnikatelskou, řemeslnou nebo profesní činností.

Zákon dále pracuje s pojmem oznámení a opatření, což je mechanismus umožňující jakékoli fyzické nebo právnické osobě oznámit platformám přítomnost konkrétního nezákonného obsahu. Tento mechanismus musí být snadno přístupný, uživatelsky přívětivý a musí umožňovat elektronické podání oznámení.

Hlavní cíle regulace online platforem

Regulace online platforem představuje zásadní krok v digitální transformaci Evropské unie, přičemž zákon o digitálních službách (Digital Services Act - DSA) stanovuje komplexní rámec pro jejich fungování. Primárním cílem této regulace je vytvoření bezpečnějšího digitálního prostoru, ve kterém jsou chráněna základní práva uživatelů online platforem a současně je zajištěn spravedlivý a otevřený digitální trh.

Zásadním aspektem regulace je ochrana spotřebitelů před nezákonným obsahem, zbožím a službami. Online platformy musí implementovat účinné mechanismy pro rychlou identifikaci a odstranění nelegálního obsahu, přičemž musí současně respektovat svobodu projevu a další základní práva uživatelů. Systémy moderování obsahu musí být transparentní a platformy musí pravidelně informovat o přijatých opatřeních.

Dalším klíčovým cílem je posílení odpovědnosti velmi velkých online platforem, které mají více než 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně v EU. Tyto platformy musí provádět pravidelná hodnocení rizik souvisejících s šířením nezákonného obsahu, negativními dopady na základní práva, manipulací služeb a úmyslným zneužíváním platformy. Na základě těchto hodnocení musí přijímat odpovídající zmírňující opatření.

Regulace se významně zaměřuje na zvýšení transparentnosti online reklamy a algoritmických doporučovacích systémů. Platformy musí jasně označovat reklamu jako placenou propagaci a zveřejňovat informace o hlavních parametrech používaných v doporučovacích systémech. Uživatelé musí mít možnost změnit nebo vypnout profilování pro účely doporučování obsahu.

V oblasti ochrany nezletilých stanovuje regulace přísná pravidla pro zpracování osobních údajů dětí a mladistvých. Platformy musí zavést speciální ochranná opatření, včetně věkového ověřování a rodičovské kontroly, aby chránily mladé uživatele před škodlivým obsahem a rizikovým chováním online.

Významným cílem je také posílení dohledu a vymáhání pravidel. Každý členský stát musí určit koordinátora digitálních služeb, který bude odpovědný za dohled nad dodržováním nařízení. Pro velmi velké online platformy bude přímý dohled vykonávat Evropská komise ve spolupráci s národními orgány.

Regulace také usiluje o podporu inovací a konkurenceschopnosti v digitálním prostoru. Stanovuje jasná pravidla pro působení online platforem na jednotném digitálním trhu EU, přičemž zohledňuje potřeby malých a středních podniků. Menší platformy mají mírnější povinnosti, aby regulace nepředstavovala nepřiměřenou zátěž pro jejich podnikání.

V neposlední řadě je cílem regulace posílení práv uživatelů při využívání online služeb. Uživatelé musí mít přístup k účinným mechanismům pro podávání stížností a řešení sporů, včetně možnosti mimosoudního řešení sporů. Platformy musí své rozhodnutí o moderování obsahu řádně odůvodňovat a poskytovat uživatelům možnost se proti nim odvolat.

Povinnosti poskytovatelů digitálních služeb

Poskytovatelé digitálních služeb musí podle nového zákona o digitálních službách splňovat řadu specifických povinností, které mají zajistit bezpečné a transparentní online prostředí. Základním požadavkem je implementace účinných systémů pro moderování obsahu, které dokáží identifikovat a odstranit nezákonný obsah. Poskytovatelé musí zavést jasné a srozumitelné podmínky používání služby a důsledně je prosazovat.

V rámci své činnosti jsou poskytovatelé povinni pravidelně vyhodnocovat systémová rizika spojená s poskytováním jejich služeb. Tato hodnocení musí zahrnovat analýzu možných negativních dopadů na základní práva uživatelů, včetně práva na soukromí a svobodu projevu. Zvláštní pozornost musí být věnována ochraně nezletilých a prevenci šíření dezinformací.

Poskytovatelé digitálních služeb musí také zajistit transparentní systém vyřizování stížností a oznámení od uživatelů. Tento systém musí umožňovat rychlou a efektivní komunikaci s uživateli a poskytovat jim jasné informace o průběhu řešení jejich podání. Důležitým aspektem je také povinnost uchovávat záznamy o přijatých opatřeních a rozhodnutích týkajících se moderování obsahu.

V oblasti reklamy musí poskytovatelé zajistit, že všechny reklamní sdělení budou jasně označeny jako reklama a bude zřejmé, kdo je zadavatelem. Musí být také implementovány mechanismy pro kontrolu cílené reklamy, zejména pokud jde o ochranu zranitelných skupin uživatelů. Poskytovatelé jsou povinni vést podrobné záznamy o reklamních systémech a parametrech cílení.

Významnou povinností je také zajištění přístupu k datům pro výzkumné účely. Poskytovatelé musí umožnit přístup ověřeným výzkumným pracovníkům k relevantním datům, která jsou nezbytná pro analýzu systémových rizik. Tento přístup musí být poskytnut způsobem, který respektuje ochranu osobních údajů a obchodního tajemství.

Poskytovatelé musí také implementovat účinné systémy pro ověřování identity obchodníků, kteří využívají jejich platformy pro prodej zboží nebo služeb. Toto opatření má za cíl předcházet podvodům a zajistit bezpečnost online transakcí. Součástí této povinnosti je i pravidelná kontrola a aktualizace informací o obchodnících.

V neposlední řadě musí poskytovatelé digitálních služeb zajistit pravidelné školení a podporu pro své moderátory obsahu. Tito pracovníci musí být náležitě vyškoleni v oblasti rozpoznávání nezákonného obsahu a musí mít k dispozici odpovídající psychologickou podporu vzhledem k náročnosti jejich práce. Poskytovatelé jsou také povinni pravidelně aktualizovat své interní postupy a směrnice v souladu s nejnovějšími poznatky a trendy v oblasti online bezpečnosti.

Ochrana uživatelů před nezákonným obsahem

Poskytovatelé digitálních služeb mají nyní podle zákona o digitálních službách zásadní povinnost chránit uživatele před nezákonným obsahem na internetu. Tato ochrana se vztahuje především na oblasti jako je šíření dezinformací, nenávistných projevů, teroristického obsahu či materiálů porušujících autorská práva. Platformy musí zavést účinné mechanismy pro nahlašování závadného obsahu a následně rychle jednat při jeho odstraňování.

Zákon stanovuje přísné lhůty pro reakci na nahlášený nezákonný obsah. Poskytovatelé služeb musí prověřit oznámení a přijmout odpovídající opatření bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 hodin v případě obsahu představujícího bezprostřední ohrožení. U ostatního nezákonného obsahu platí lhůta maximálně 7 dní. Důležitým aspektem je také povinnost informovat uživatele o přijatých opatřeních a důvodech jejich zavedení.

Systém ochrany uživatelů zahrnuje také preventivní opatření. Platformy musí implementovat účinné nástroje pro automatickou detekci potenciálně škodlivého obsahu a pravidelně vyhodnocovat jejich účinnost. Zvláštní důraz je kladen na ochranu nezletilých uživatelů, pro které musí být zavedena dodatečná bezpečnostní opatření, včetně rodičovské kontroly a omezení přístupu k nevhodnému obsahu.

Poskytovatelé digitálních služeb jsou povinni vést podrobné záznamy o všech přijatých oznámeních a následných opatřeních. Tyto záznamy musí být k dispozici příslušným dozorových orgánům pro případnou kontrolu. V případě systematického porušování povinností mohou být uloženy vysoké sankce, které mohou dosáhnout až 6 % celkového ročního obratu společnosti.

Zákon také zavádí institut důvěryhodných oznamovatelů, jejichž hlášení musí být poskytovateli služeb prioritně zpracována. Tito oznamovatelé procházejí přísným výběrovým procesem a musí prokázat odbornou způsobilost v oblasti identifikace nezákonného obsahu. Jejich role je klíčová zejména při odhalování organizované trestné činnosti a systematického porušování práv uživatelů.

Významnou součástí ochrany je také povinnost platforem poskytovat uživatelům jasné a srozumitelné informace o jejich právech a možnostech obrany. To zahrnuje přístup k účinnému systému pro podávání stížností a odvolání proti rozhodnutím o odstranění obsahu. Uživatelé musí mít možnost se bránit proti neoprávněnému odstranění jejich příspěvků a požadovat přezkoumání takových rozhodnutí.

Poskytovatelé musí také pravidelně provádět hodnocení rizik spojených s šířením nezákonného obsahu na jejich platformách a přijímat odpovídající zmírňující opatření. Tato hodnocení musí být transparentní a jejich výsledky veřejně dostupné. Zvláštní pozornost je věnována prevenci systematického zneužívání platforem k šíření dezinformací a manipulativního obsahu, který může ovlivňovat demokratické procesy nebo veřejné zdraví.

Digitální služby jsou budoucností naší společnosti, ale musíme zajistit, aby byly bezpečné, transparentní a respektovaly práva uživatelů. Nový zákon je klíčovým krokem k ochraně občanů v digitálním prostoru.

Magdaléna Vašáková

Transparentnost online reklamy a algoritmů

Online platformy musí podle zákona o digitálních službách zajistit výrazně vyšší transparentnost v oblasti reklamy a fungování jejich algoritmů. Uživatelé musí být jasně informováni o tom, že sledují reklamu, kdo je jejím zadavatelem a proč byla konkrétnímu uživateli zobrazena. Toto opatření má zabránit skryté reklamě a manipulativním praktikám, které byly v minulosti běžné.

Velmi důležitým aspektem je také povinnost platforem vysvětlit, jak fungují jejich doporučovací systémy a algoritmy. Uživatelé mají právo vědět, na základě jakých kritérií jim jsou předkládány určité obsahy, produkty nebo služby. Platformy musí nabídnout alespoň jednu možnost doporučovacího systému, který není založen na profilování uživatele. To znamená, že si každý může zvolit, zda chce dostávat personalizovaný obsah na základě svého chování a preferencí, nebo raději obecnější doporučení.

Zákon také zavádí přísná pravidla pro cílenou reklamu. Platformy nesmějí využívat citlivé osobní údaje pro reklamní účely a je zakázáno cílit reklamu na nezletilé osoby na základě jejich osobních dat. Toto omezení má chránit zranitelné skupiny před manipulativní reklamou a zajistit větší ochranu soukromí.

Významnou novinkou je povinnost platforem zpřístupnit své reklamní archivy výzkumným pracovníkům a občanské společnosti. Tyto archivy musí obsahovat informace o všech reklamách, které byly na platformě zobrazeny, včetně údajů o jejich zacílení a dosahu. To umožní lepší kontrolu a výzkum vlivu online reklamy na společnost.

V oblasti algoritmického rozhodování musí platformy pravidelně provádět hodnocení rizik a přijímat opatření k zmírnění negativních dopadů. Mezi sledované aspekty patří například možná diskriminace, šíření dezinformací nebo vytváření tzv. informačních bublin. Platformy musí také zajistit transparentnost ohledně používání automatizovaných systémů pro moderování obsahu.

Důležitou součástí nové regulace je také povinnost platforem poskytovat uživatelům srozumitelné vysvětlení, proč byl určitý obsah smazán nebo jinak omezen. Uživatelé mají právo na odvolání proti takovým rozhodnutím a platformy musí zajistit spravedlivý a transparentní proces přezkoumání.

Zákon o digitálních službách tak přináší revoluci v oblasti transparentnosti online prostředí. Uživatelé získávají větší kontrolu nad tím, jak jsou jim předkládány informace a reklamy, zatímco výzkumníci a regulátoři dostávají nástroje pro lepší pochopení a kontrolu fungování digitálních platforem. Tato opatření mají přispět k vytvoření bezpečnějšího a spravedlivějšího online prostředí pro všechny uživatele.

Sankce za porušení pravidel

V případě porušení povinností stanovených zákonem o digitálních službách mohou být poskytovatelům online platforem a vyhledávačů uloženy významné finanční sankce. Evropská komise má pravomoc ukládat pokuty až do výše 6 % celkového celosvětového ročního obratu společnosti v předchozím účetním období. Tato částka může být v případě velmi velkých online platforem a vyhledávačů skutečně astronomická.

Sankční mechanismus je odstupňovaný podle závažnosti porušení a velikosti platformy. Pro menší poskytovatele služeb jsou sankce přiměřeně nižší, aby nedošlo k nepřiměřenému zatížení malých a středních podniků. Koordinátoři digitálních služeb v jednotlivých členských státech mají pravomoc ukládat sankce na národní úrovni, přičemž musí zajistit, aby byly účinné, přiměřené a odrazující.

V případě opakovaného porušování pravidel může být poskytovatelům služeb dokonce dočasně zakázán přístup na jednotný digitální trh EU. Tento krajní prostředek lze použít pouze v případech závažného a systematického porušování povinností, které vede k ohrožení bezpečnosti a práv evropských uživatelů.

Zákon také zavádí systém pravidelného monitoringu a hodnocení dodržování povinností. Platformy musí pravidelně předkládat zprávy o implementaci bezpečnostních opatření a řešení stížností. Nedodržení této povinnosti může vést k dodatečným sankcím. Důležitým aspektem je také možnost uložení průběžných penále, která mohou dosahovat až 5 % průměrného denního obratu za každý den prodlení s plněním nařízených opatření.

Specifickou kategorií jsou sankce za poskytování nepravdivých, neúplných nebo zavádějících informací během vyšetřování nebo auditu. V těchto případech může být uložena pokuta až do výše 1 % celkového ročního obratu. Platformy jsou také povinny uhradit náklady spojené s dohledem a vyšetřováním porušení pravidel.

Pro zajištění efektivního vymáhání sankcí je zaveden mechanismus přeshraniční spolupráce mezi národními koordinátory digitálních služeb. Ti si vzájemně poskytují podporu při vyšetřování a vymáhání pokut. Evropská komise má také pravomoc přímo zasahovat v případech, kdy národní orgány nejsou schopny účinně řešit porušování pravidel.

Důležitou součástí sankčního systému je také možnost kolektivních žalob ze strany uživatelů, kteří byli poškozeni porušením pravidel ze strany platforem. Toto ustanovení významně posiluje pozici spotřebitelů a umožňuje jim domáhat se náhrady škody. Platformy musí také zavést transparentní mechanismy pro řešení stížností a sporů s uživateli, přičemž nedostatečná implementace těchto mechanismů může vést k dalším sankcím.

Dopad na velké technologické společnosti

Nová evropská legislativa v podobě zákona o digitálních službách (DSA) představuje významný zlom pro fungování velkých technologických společností na evropském trhu. Především giganti jako Meta (Facebook), Google, Amazon či TikTok musí nyní čelit přísnější regulaci a zvýšeným požadavkům na transparentnost. Tyto společnosti jsou nuceny implementovat rozsáhlé změny ve svých systémech a procesech, což s sebou nese značné finanční náklady.

Velmi významným aspektem je povinnost velkých platforem pravidelně provádět hodnocení rizik a přijímat odpovídající opatření k jejich zmírnění. Společnosti musí také zajistit větší transparentnost ohledně svých algoritmů pro doporučování obsahu a reklamy. To znamená, že například Facebook musí uživatelům poskytnout jasnější vysvětlení, proč vidí určitý obsah ve svém feedu, a nabídnout alternativy k algoritmickému řazení příspěvků.

Technologické společnosti jsou rovněž povinny zavést efektivnější systémy pro odstraňování nezákonného obsahu a dezinformací. To zahrnuje například povinnost rychle reagovat na oznámení o nelegálním obsahu a pravidelně informovat o přijatých opatřeních. V případě nedodržení těchto povinností hrozí firmám pokuty až do výše 6 % jejich celosvětového ročního obratu, což představuje pro tyto společnosti významné finanční riziko.

Zákon také významně ovlivňuje způsob, jakým mohou technologické společnosti shromažďovat a využívat osobní údaje uživatelů pro cílenou reklamu. Platformy musí poskytovat uživatelům více kontroly nad tím, jak jsou jejich data využívána, a nabídnout možnost odmítnout personalizované doporučování obsahu. To může mít přímý dopad na jejich reklamní příjmy, které jsou hlavním zdrojem jejich zisků.

Velké platformy musí také zřídit speciální týmy pro krizové situace a zajistit nepřetržitou komunikaci s regulačními orgány. To znamená významné navýšení provozních nákladů a potřebu najmout dodatečné zaměstnance specializované na dodržování předpisů a bezpečnost. Společnosti jsou nuceny investovat do nových technologických řešení pro monitoring obsahu a vytvoření efektivnějších systémů pro zpracování stížností uživatelů.

Dopad na velké technologické společnosti se projevuje i v nutnosti přehodnotit své obchodní modely a strategie. Některé firmy musely upravit své služby tak, aby vyhověly novým požadavkům, což v některých případech vedlo k omezení určitých funkcí nebo změně způsobu jejich poskytování. Například platformy musí nyní poskytovat detailnější informace o tom, jak funguje jejich reklamní systém, a zajistit větší transparentnost při označování sponzorovaného obsahu.

Zákon také klade důraz na ochranu nezletilých uživatelů, což nutí platformy implementovat dodatečná bezpečnostní opatření a věkovou verifikaci. To představuje další technickou a logistickou výzvu, kterou musí společnosti řešit, včetně vývoje nových nástrojů pro ověřování věku a monitoring aktivit mladistvých uživatelů.

Implementace zákona v České republice

V rámci implementace zákona o digitálních službách (DSA) v České republice dochází k významným změnám v regulaci online prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je hlavním koordinátorem implementace DSA, spolupracuje s dalšími státními orgány na vytvoření komplexního systému kontroly a vymáhání nových povinností. Český telekomunikační úřad byl určen jako národní koordinátor digitálních služeb a bude dohlížet na dodržování pravidel stanovených evropskou legislativou.

Aspekt	Zákon o digitálních službách (DSA)
Platnost v EU	Od 16. listopadu 2022
Účinnost v EU	17. února 2024
Hlavní cíl	Regulace online platforem a ochrana uživatelů
Působnost	Všechny digitální služby v EU
Sankce za porušení	Až 6 % celkového ročního obratu
Dozorový orgán	Evropská komise

Implementace zákona přináší řadu praktických výzev pro české poskytovatele digitálních služeb. Velké online platformy působící na českém trhu musí zavést robustní systémy moderování obsahu a pravidelně reportovat o svých aktivitách příslušným orgánům. Menší poskytovatelé služeb mají mírnější povinnosti, ale i oni musí adaptovat své systémy tak, aby vyhověli novým požadavkům na transparentnost a bezpečnost.

Významnou součástí implementace je vytvoření systému důvěryhodných oznamovatelů, který umožní rychlejší identifikaci a odstranění nezákonného obsahu. České orgány již zahájily proces certifikace organizací, které budou moci působit jako důvěryhodní oznamovatelé. Tyto subjekty budou hrát klíčovou roli při ochraně uživatelů před škodlivým obsahem a při prosazování pravidel DSA v praxi.

Pro české podnikatele a firmy poskytující online služby vznikla specializovaná informační centra, která nabízejí konzultace a podporu při implementaci nových povinností. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR organizuje vzdělávací semináře a workshopy zaměřené na praktické aspekty dodržování DSA.

V oblasti vymáhání práva došlo k posílení pravomocí dozorových orgánů. Český telekomunikační úřad získal nové kompetence v oblasti kontroly online platforem a může ukládat sankce za porušení povinností vyplývajících z DSA. Současně byla posílena spolupráce s ostatními evropskými regulátory prostřednictvím nově vytvořených koordinačních mechanismů.

Implementace zahrnuje také vytvoření systému pro řešení stížností uživatelů a mechanismů mimosoudního řešení sporů. České úřady musely adaptovat stávající systémy alternativního řešení sporů tak, aby odpovídaly požadavkům DSA. Vznikla nová platforma pro podávání stížností, která umožňuje uživatelům jednoduše nahlašovat problémy související s digitálními službami.

Pro zajištění efektivní implementace bylo nutné posílit personální kapacity příslušných úřadů a investovat do technického vybavení. Český telekomunikační úřad rozšířil své specializované oddělení pro dohled nad digitálními službami a vytvořil nové analytické nástroje pro monitoring online platforem. Současně probíhá intenzivní školení zaměstnanců státní správy v oblasti digitálních technologií a nové regulace.

Důležitým aspektem implementace je také ochrana práv českých uživatelů digitálních služeb. Byly zavedeny nové mechanismy pro transparentní informování o moderování obsahu a posílena ochrana osobních údajů. Poskytovatelé služeb musí nyní jasněji komunikovat své podmínky používání a zajistit snadný přístup k informacím o svých rozhodnutích týkajících se moderování obsahu.

Práva spotřebitelů v digitálním prostoru

V současné době se digitální prostor stal nedílnou součástí našeho každodenního života, a proto je nezbytné zajistit odpovídající ochranu spotřebitelů v online prostředí. Zákon o digitálních službách přináší významné posílení práv spotřebitelů a stanovuje jasná pravidla pro poskytovatele digitálních služeb. Spotřebitelé mají nyní větší kontrolu nad svými osobními údaji a lepší možnosti při řešení problémů s online platformami.

Významným aspektem je právo na transparentnost, kdy poskytovatelé digitálních služeb musí jasně a srozumitelně informovat uživatele o způsobu zpracování jejich dat, podmínkách služby a případných omezeních. Spotřebitelé mají také právo na přenositelnost svých dat mezi různými platformami, což významně usnadňuje změnu poskytovatele služeb.

Zákon zavádí účinné mechanismy pro řešení stížností a sporů, přičemž platformy musí zajistit rychlé a spravedlivé vyřízení reklamací. Spotřebitelé mají právo na odvolání proti rozhodnutím platforem, například v případech neoprávněného odstranění obsahu nebo bezdůvodného zablokování účtu. Důležitou součástí je také ochrana před nelegálním a škodlivým obsahem, kdy platformy musí aktivně bojovat proti šíření dezinformací a nebezpečného obsahu.

V oblasti online nakupování přináší zákon posílení ochrany před nekalými obchodními praktikami. Spotřebitelé mají právo na úplné informace o produktech a službách, včetně jasného uvedení cen a všech souvisejících poplatků. Platformy musí také zajistit, že recenze produktů jsou autentické a že nedochází k manipulaci s hodnoceními.

Významnou novinkou je regulace personalizované reklamy a algoritmického doporučování obsahu. Uživatelé mají právo rozhodnout se, zda chtějí přijímat cílenou reklamu, a musí mít možnost snadno odmítnout sledování svého online chování. Platformy musí také transparentně informovat o tom, jak jejich algoritmy fungují a jaké faktory ovlivňují zobrazovaný obsah.

Zákon také posiluje ochranu zranitelných skupin, zejména dětí a mladistvých. Platformy musí zavést speciální opatření pro ochranu nezletilých uživatelů, včetně omezení sběru jejich osobních údajů a zobrazování cílené reklamy. Důraz je kladen na prevenci závislosti na digitálních službách a ochranu před nevhodným obsahem.

V neposlední řadě zákon stanovuje přísné sankce pro platformy, které porušují práva spotřebitelů. Dozorové orgány mají pravomoc ukládat významné pokuty, což má zajistit efektivní vymáhání stanovených pravidel. Spotřebitelé mají také právo na kolektivní žaloby v případech systematického porušování jejich práv ze strany digitálních platforem.

Implementace zákona o digitálních službách představuje významný krok k vytvoření bezpečnějšího a spravedlivějšího digitálního prostoru pro všechny uživatele. Poskytuje spotřebitelům účinné nástroje pro ochranu jejich práv a zájmů v online prostředí, zatímco platformám stanovuje jasná pravidla a odpovědnosti.

Harmonogram zavádění nových pravidel

Nová pravidla zákona o digitálních službách (DSA) vstupují v platnost postupně v několika fázích. První významné změny začaly platit již 16. listopadu 2022, kdy samotné nařízení vstoupilo v platnost. V této fázi začala běžet přechodná období pro jednotlivé typy online platforem a zprostředkovatelských služeb. Následně 17. února 2023 došlo k označení velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, které musely začít plnit své povinnosti jako první.

Klíčovým datem pro velmi velké online platformy a vyhledávače byl 25. srpen 2023, kdy pro ně začala platit většina povinností vyplývajících z DSA. Tyto subjekty musely implementovat systémy pro moderování obsahu, zavést transparentní reporting a přijmout opatření proti nelegálnímu obsahu. Menší platformy a zprostředkovatelské služby získaly delší čas na přípravu, konkrétně do 17. února 2024, kdy nařízení začalo platit v plném rozsahu pro všechny dotčené subjekty.

V průběhu implementačního období musely velmi velké online platformy provést první posouzení systémových rizik a zavést odpovídající zmírňující opatření. Současně byly povinny podrobit se nezávislému auditu a zveřejnit první zprávy o transparentnosti. Důležitým aspektem bylo také jmenování koordinátorů digitálních služeb v jednotlivých členských státech, kteří jsou zodpovědní za dohled nad dodržováním nařízení.

Pro menší poskytovatele služeb byl stanoven mírnější harmonogram, aby měli dostatek času na implementaci požadovaných změn. Museli však již od počátku přechodného období začít s přípravami na splnění nových povinností. To zahrnovalo například vytvoření jednotných kontaktních míst, aktualizaci smluvních podmínek a zavedení mechanismů pro nahlašování nelegálního obsahu.

Evropská komise průběžně vydává metodické pokyny a doporučení, které mají poskytovatelům služeb usnadnit implementaci nových pravidel. V rámci harmonogramu je také počítáno s pravidelným hodnocením účinnosti nařízení a případnými úpravami na základě získaných zkušeností. První komplexní hodnocení je plánováno na rok 2025, tři roky po začátku platnosti nařízení pro velmi velké online platformy.

Důležitou součástí harmonogramu je také postupné budování kapacit dozorových orgánů a vytváření mechanismů pro přeshraniční spolupráci. Koordinátoři digitálních služeb musí být plně funkční a schopni efektivně vykonávat své pravomoci nejpozději do konce přechodného období. To zahrnuje také vytvoření systémů pro sdílení informací mezi členskými státy a Evropskou komisí.